Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vše o Velké Británii

GEOGRAFIE

Velká města: Birmingham, Glasgow, Manchester, Sheffield, Liverpool, Leeds, Bristol

Nejníže položené místo: The Fens, východní Anglie, až 4 m pod hladinou moře

Nejvýše položené místo: Ben Nevis, 1343 m n. m., Grampiany

Turisticky oblíbená místa: Londýn, Edinburgh, Windsor, Oxford, Cambridge.

DĚJINY

Bitva u Waterloo znamenala konec napoleonských válek a začátek období známého jako Pax Britannica
Bitva u Waterloo znamenala konec napoleonských válek a začátek období známého jako Pax Britannica

Království anglické a Království skotské existovala jako dva oddělené nezávislé státy se svými vlastními panovníky a politickým uspořádáním již od 9. století. Knížectví velšské se dostalo pod nadvládu anglických králů roku 1284. Podle Zákona o unii z roku 1707 se Anglie (včetně Walesu) a Skotsko jež byly od roku 1603 spojeny personální unií sjednotily do politické unie ve formě jednotného Království Velké Británie.

Zákon o unii z roku 1800 spojuje Království Velkou Británii s Irským královstvím jež bylo postupně ovládnuto mezi roky 1541 a 1691 uzavřením dohody z Limericku do státního celku Spojené království Velké Británie a Irska. Nezávislost Irské republiky se datuje od roku 1922 kdy následovala zákon z roku 1920 o rozdělení Irska na dvě administrativní části podle nichž šest z devíti krajů ulsterské provincie vytvořilo tzv. Severní Irsko, ostatní části pak Irsko jižní. Z nich vznikla Irská republika. Poté byl v roce 1927 změnen název státu na název současný, tedy na Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Pojem „Velká Británie“ tak odkazuje především na tři ze čtyř zemí unie, Anglii, Skotsko a Wales, pojem Spojené království pak i na Severní Irsko jako na čtvrtou.

Británie byla důležitým centrem osvícenství s velkým filozofickým a vědeckým potenciálem a významnou literární i divadelní tradicí.

Bohatství Britské říše bylo stejně jako bohatství dalších velmocí té doby dáno využíváním kolonií zahrnující obchod s otroky a jeho „zprůmyslovění“ po roce 1750. Výrazně tomu napomohlo největší obchodní loďstvo světa jež tyto obchody umožňovalo. Na počátku 19. století byl nicméně schválen zákon o zrušení otroctví a Spojené království se tak stalo prvním státem světa, jež tento obchod trvale zakázal.

Po průmyslové revoluci a porážce Napoleona v napoleonských válkách se stalo nejvýznamnější velmocí tehdejšího světa. V dobách svého největšího rozkvětu se Britská říše rozprostírala na téměř jedné čtvrtině zemského povrchu a zahrnovala třetinu světové populace. Byla tak zatím největším „státním“ územním celkem v historii.

Během devatenáctého století hrálo významnou roli při rozvoji parlamentní demokracie, mimo jiné díky fungujícímu systému více politických stran a rozšíření volebního práva.

Britská říše v roce 1897. Jako taková byla pravděpodobně největší říší v celé historii světa
Britská říše v roce 1897. Jako taková byla pravděpodobně největší říší v celé historii světa

Na konci viktoriánské éry svou pozici nejprůmyslovější velmoci ztrácí, částečně ve prospěch Německé říše a Spojených států jež Velkou Británii v oblasti obchodu a průmyslové výroby v devadesátých letech devatenáctého století překonávají. Stále však zůstává přední světovou průmyslovou velmocí jež své největší velikosti dosahuje v roce 1921 získáním mandátu od Společenství národů nad bývalými koloniemi německé a ottomanské říše po první světové válce.

Ve stejnou dobu vzniká i první mezinárodní vysílací síť BBC. Společně s dalšími zeměmi Commonwealthu se ve druhé světové válce staví na stranu Spojenců a poráží nacistické Německo, její ministerský předseda Winston Churchill i jeho následovník Clement Attlee se výrazným způsobem podílejí na tvorbě poválečného uspořádání světa. Přesto ji válka finančně i fyzicky poškodila a až půjčky Kanady, Spojených států a především Marshallův plán zahajují proces obnovy.

Slavný Spitfire v barvách RAF. RAF zvítězilo v bitvě o Británii a ukončilo tak německý postup západní Evropou během druhé světové války.
Slavný Spitfire v barvách RAF. RAF zvítězilo v bitvě o Británii a ukončilo tak německý postup západní Evropou během druhé světové války.

Po roce 1945 vzniká ve Velké Británii jeden z prvních komplexních sociálních a zdravotních systémů světa, zároveň do země v souvislosti s obnovou ekonomiky přicházejí lidé z celého Commonwealthu. Ačkoliv se hranice britského poválečného politického vlivu ukázaly v průběhu Suezské krize v roce 1956, díky výrazně rostoucímu vlivu angličtiny dál ovlivňuje světovou literaturu a kulturu. Po období stagnace a po ekonomickém propadu sedmdesátých let nastoupila do premiérského křesla Margaret Thatcherová jejíž reformy pro její příznivce znamenaly obnovu britské ekonomiky, pro její odpůrce významný sociální propad. Od poloviny devadesátých let v těchto změnách pokračuje Tony Blair.

 Vláda a politický systém

Královna Alžběta II.
Královna Alžběta II.

Spojené království je konstituční monarchií jehož výkonnou moc představuje „první ministr“ („The Prime Minister“, v ČR ekvivalentní funkce předsedovi vlády) a jeho vládní kabinet zastupující panovníka. Podle Zákona o nástupnictví mohou na britský trůn nastoupit pouze potomci Žofie Falcké jež jsou vyznání anglikánského nebo protestantského a nejsou ve svazku s osobou římskokatolického vyznání. Panovník formálně drží veškerou výkonnou moc v rukou a po dohodě s parlamentem předsedu vlády nejprve jmenuje. Podle současných zvyklostí je předseda vlády zároveň členem dolní komory parlamentu.

Vláda včetně prvního ministra a dalších členů tvoří „Vládu Její Výsosti“. Je odpovědná parlamentu. Tento britský systém posléze přešel do ústavního zřizení mnoha národů, především národů Commonwealthu. Spojené království je nicméně jednou ze tří demokratických zemí světa, kde neexistuje psaná ústava (dalšími jsou Nový Zéland a Izrael) a spoléhá se na tradiční právní systém a zvyky a oddělené ústavní právo.

Westminsterský palác na břehu Temže v Londýně je sídlem britského parlamentu.
Westminsterský palác na břehu Temže v Londýně je sídlem britského parlamentu.

Panovník Spojeného království má rozsáhlé formální pravomoce, ale jeho role je především (ačkoliv ne výhradně) ceremoniální. Je integrálním elementem parlamentu a teoreticky mu právě on dává pravomoc scházet se a vytvářet zákony. Žádný parlamentní zákon nevejde v platnost dokud není panovníkem podepsán. Od roku 1708 (na trůnu byla Anna Anglická, se však nestalo, že by byl nějaký zákon přijatý parlamentem panovníkem odmítnut. Ačkoliv bylo zrušení monarchie několikrát navrhováno, její popularita je stále vysoká a podpora pro vytvoření republiky se v populaci pohybuje pouze mezi 15 a 25%. Současná panovnice, královna Alžběta II., nastroupila na trůn v roce 1952, korunována byla v roce 1953.

Současným prvním ministrem je Gordon Brown, představitel Labour Party, jež svůj úřad zastává od roku 2007. Ve všeobecných volbách roku 2005 získala Labou Party většinu 66%, po doplňovacích volbách 64% křesel.

Zákonodárnou mocí Spojeného království je parlament. Podle doktríny parlamentní suverenity je nejvyšší zákondárnou autoritou země. Je dvoukomorový, sestává z volené dolní komory paralmentu a nevolené Sněmovny lordů jejíž členové jsou většinou jmenováni. Dolní komora má 646 přímo volených členů, Sněmovna lordů pak přibližně 700 členů ačkoliv jejich počet není přesně stanoven. Ta se skládá z dedičných i nedědičných pairů a biskupů anglikánské církve. Bývalou dedičnost křesel zrušil Zákon o sněmovně lordů z roku 1999 jež povolil dedičnost místa jen 92 pairům.

 Politika

Británie je konstituční monarchie. Královna vykonává jen reprezentativní úlohu, Alžběta II. není hlavou státu jen Spojeného království, ale i Austrálie, Kanady a některých dalších zemí Commonwealthu. V zemi je dvoukomorový (Dolní a Horní sněmovna) bipartitní politický systém: u vlády se střídají Konzervativní (pravice) a Labouristická (levice), která se zbavila socialistické ideologie a změnila se v moderní alternativu. Její předsedou je současný premiér Tony BlaIr. Třetí největší je Liberální strana. Ze známých neparlamentních stran stojí za zmínku regionální strany zelených a UKIP (Strana za nezávislost Spojeného království) prosazující vystoupení z EU a absolutní nezávislost. Větší podporu však mají některé regionální strany zastupující Skotsko, Wales a Severní Irsko.

 Obyvatelé

Obyvatelé Spojeného království jsou Angličané, Velšané, Skotové, Irové a přistěhovalci, většinou ze zemí Commonwealthu, tedy bývalých britských kolonií. Ve Spojeném království žije asi 60 milionů lidí, je tu vysoká hustota zalidnění – 250 osob na km², tedy dvakrát vyšší než v ČR. Britové žijí většinou ve městech. Úředním jazykem je angličtina, v členských zemích (Wales, Skotsko a další) i jazyky místní (velština, skotská gaelština, irština a další).

 Britské tradice

V každé zemi existuje množství svátků a oslav. Ve Velké Británii se nazývají bank holidays, protože v tyto dny jsou všechny banky v zemi zavřené. Nejdůležitějším ze svátků jsou Vánoce a Nový rok, Velký pátek a Velikonoční pondělí.

Vánoce v Británii se zdobí množstvím světel a typických vánočních ozdob osvětlujících ulice a tradičními koledami a děti netrpělivě očekávají příchod Dědy Mráze (Father Christmas), jenž přistane se svým sobím spřežením na střeše za komínem. Vyvěšují svou vánoční punčochu k nohám postele a čekají na dárky. Ty rozbalují pouze 25. prosince v čase snídaně. V poledne pak mají tradiční vánoční oběd - pečeného krocana a vánoční pudding. 26. prosinec se nazývá Boxing Day. Tohoto dne chodí rodiče se svými dětmi na představení pantomimy.

Večer před Novým rokem (Silvestr) je noc plná veselí po celé zemi, zvláště pak ve Skotsku. Tam se konají rodinné oslavy a před půlnocí se lidé shromažďují na náměstích, spojujíce své paže o půlnoci zpívají píseň „Auld lang syne“. Ve Skotsku se poslední den v roce nazývá Hogmanay a podle tradice se věří, že první návštěvník v Novém roce přináší do domu štěstí. Lidé si navzájem dávají kousek uhlí s přáním, aby jejich komín kouřil co nejdéle.

Velikonoce se slaví jako jinde v Evropě. Je to prastarý symbol jara a nového života, kdy si křesťané připomínají Kristovu smrt a jeho zmrtvýchvstání.

V Británii jsou ještě další bank holidays: první a poslední pondělí v květnu a poslední pondělí v srpnu. V Severním Irsku jsou dva významné dny - Den svatého Patrika (St. Patrick's Day) a Orengemanďs Day.

Den sv. Valentýna - St. Valentines Day - den zamilovaných

1. máj - May Day - oslava plodnosti s tancem okolo májky

Svatojánská noc - Midsummer's Day - různé oslavy, zvláštností je vítaní východu slunce ve Stonehenge

Oficiální oslava královniných narozenin - červen

Guy Fawkes Night - noc, během níž ohňostroje připomínají, neúspěšný pokus, vysoce postavených katolických vzbouřenců, v čele s Guy Fawkesem, vyhodit do povětří budovy Parlamentu za pomoci výbušnin a třaskavin

Halloween - předvečer svátku Všech svatých - noc tradičních her a veselí

Den příměří (Remembrance Day) - vzpomínka na padlé v obou světových válkách

 Ekonomika

Spojené království je členem skupiny G8 a patří k nejrozvinutějším zemím světa. Má nejdelší průmyslovou tradici na světě, Britové vynalezli a jako první masově zavedli železnici i parní stroj. Do 20. století měla Británie zásoby černého uhlí (doly byly uzavřeny v 80. letech, protože přestaly být efektivní), od 70. let je nejvýznamnější těžba ropy v Severním moři, těžařské firmy jako Shell a British Petroleum mají v zemi největší obrat. Hrubý domácí produkt na obyvatele dosahuje okolo 37 000 USD (2005). V Londýně je nejvyšší životní úroveň, přibližně 250 % průměru EU. Ačkoliv jsou Britové členy této organizace, stále si ponechávají britskou libru jako svojí měnu, k EU se staví většina obyvatelstva velice skepticky.

 Správní členění

Spojené království tvoří čtyři země (anglicky constituent country) – Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales. S výjimkou Anglie, která je spravována přímo centrálními institucemi Spojeného království, se ostatní tři země těší různé míře autonomie. Mimo Anglii, která má velice komplikovaný čtyřstupňový systém správního členění, mají ostatní tři země podstatně jednodušší dvoustupňový systém.

Britská koruna má dále suverenitu nad tzv. korunními dependencemi Manem, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království ani Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu.

Spojené království má dále čtrnáct zámořských teritorií po celém světě, což jsou poslední zbytky někdejšího Britského impéria. Ani zámořská území se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002). Britskými zámořskými teritorii jsou v současnosti Anguilla, Bermudy, Britské antarktické území, Britské indickooceánské území, Britské Panenské ostrovy, Falklandy, Gibraltar, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, kyperské vojenské základny Akrotiri a Dhekelia, Montserrat, Pitcairnovy ostrovy, Svatá Helena, Turks a Caicos.

Fotografie z Velké Británie

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář