Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vše o Italii

Geografie Itálie

 VODSTVO A ČLENĚNÍ STÁTŮ

Pobřeží je na západě členité se zálivy, na východě ploché. Celková délka pobřeží je asi 7600 km. Povrch převážně hornatý. Dominují Západní a Východní Alpy, na severu přesahující 4000 m n.m. včetně nejvyšší hory Monte Bianco (Mont Blanc). V nich jsou častá jezera (Lago di Garda, Lago Maggiore, Lago di Como) vzniklá ústupem pleistocenních ledovců. Celý Apeninský a Kalabrijský poloostrov (Calabria) a největší středomořský ostrov Sicílii (Sicilia) vyplňuje pohoří Apeniny dosahující téměř 3000 m n.m. Pásmo Apenin je seismicky velmi aktivní. Častá jsou zemětřesení a erupce sopek Vesuv (Vesuvio), Etna (nejvyšší činná sopka Evropy, 3323 m n.m.) a sopek v souostroví Lipari. Hospodářsky významná je Pádská nížina v okolí řeky Pád (Po). Druhým největším ostrovem Středozemního moře je Sardinie Sardegna).

 SEZNAM GEOGRAFICKÝCH ÚTVARŮ

  • moře: Ligurské moře, Tyrhénské moře, Středozemní moře, Iónské moře, Jaderské moře
  • zálivy: Janovský záliv, Gaetský záliv, Salernský záliv, Tarentský záliv, Benátský záliv
  • průlivy: Messinský průliv, Otrantský průliv, Bonifácký průliv
  • ostrovy: Sicílie, Sardinie, Elba
  • poloostrovy: Apeninský poloostrov, Salentina, Kalabrijský poloostrov, Gargano
  • pohoří: Apeniny, Adamello-Presanella, Ortles, Vicentinské Alpy, Gardské hory, Grajské Alpy, Kottické Alpy, Ligurské Alpy, Sarntálské Alpy, Walliské Alpy, Alpy, Dolomity
  • jezera: Gardské jezero (Lago di Garda), Como, Maggiore, Trasimenské jezero

řeky: Pád, Tibera (Tevere), Arno, Ofanto, Sineto

PODNEBÍ

Alpy leží v mírném pásu s rozdíly mezi vrcholy hor a údolími. Pádská nížina má chladný vnitrozemský charakter. Zbytek území leží v subtropickém středomořském pásu s typickým horkým suchým létem a mírnou zimou bohatou na srážky.

OBYVATELSTVO

S téměř 60 milióny obyvatel podobně jako Velká Británie a Francie patří Itálie k nejlidnatějším státům Evropy a je nejlidnatější z celé jižní Evropy. Hustota zalidnění je průměrná (190 obyv./km²). Přirozený přírůstek je v současnosti mírně stagnující. Střední délka života je u žen 80,5 a u mužů 74,1 let.

 MĚSTA

Urbanizace dosahuje 67%. V Itálii je mnoho měst s více než sto tisíci obyvateli. Všechna velká italská města se potýkají s rychlým úbytkem obyvatel. Tabulka ukazuje počet obyvatel v tisících u deseti nejlidnatějších italských měst.

 NEJLIDNATĚJŠÍ MĚSTA

  • Řím (2546000 obyvatel)
  • Milán (Milano) (1256000 obyvatel)
  • Neapol (Napoli) (1004000 obyvatel)
  • Turín (Torino) (903000 obyvatel)
  • Palermo (687000 obyvatel)
  • Janov (Genova) (610000 obyvatel)
  • Florencie (Firenze) (356000 obyvatel)
  • Bari (317000 obyvatel)
  • Catania (313000 obyvatel)
  • Benátky (Venezia) (272000 obyvatel)

 NÁBOŽENSTVÍ A ETNIKA

V Itálii má největší podíl katolické obyvatelstvo (85-90%). Je to dáno historií a velký vliv má i samotný Vatikán a osobnost papeže (v současnosti Němec Benedikt XVI.). Ostatní obyvatelé jsou většinou ateisté a jen malá část tvořená především přistěhovalci vyznává islám. Převažující národnost je italská (94%), avšak někteří Italové pocházejí z jiného národa a mají jiný mateřský jazyk. Týká se to Sardů na Sardinii, hovořících sardsky, Rétororománců u východních hranic se Švýcarskem, hovořících rétororománsky, Němců na severu u hranic s Rakouskem, hovořících německy a Provensálců na západě u hranic s Francií, hovořících francouzsky. Přistěhovalci pocházejí především z bývalých kolonií, Libye, Somálska, Etiopie a Albánie, ale i z Maroka.

 PRÁVA

Území státu se člení na 20 krajů (regione) a ty dále na 109 okresů/provincií (provincia) a dále na obce, které jsou seskupeny v oblasti pod jednu větší zvanou comuna. Poslanecká sněmovna má 630 členů, senát 326, z toho 10 na doživotí (bývalí prezidenti a jiní ústavní činitelé). V Evropském parlamentu připadá Itálii 78 křesel a v Radě EU celkem 29 hlasů. Italské vlády obvykle netrvají déle než dva roky ne kvůli ústavnímu systému, nýbrž díky místní roztříštěné politické scéně.

 HOSPODÁŘSTVÍ

Itálie je vysoce rozvinutý průmyslově-zemědělský stát, nejrozvinutější v jižní Evropě. Uvnitř samotného státu je velký rozdíl mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem, což zapřičiňuje i separatistické tendence na severu především v Lombardii (Milán). Převažuje export. Měnou je euro.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Na celkovém hrubém národním produktu se podílí jen asi 1%, ale je v něm zaměstnáno téměř 6% ekonomicky aktivního obyvatelstva. Orná půda zabírá 41,6% území, lesy 22,4% a louky a pastviny asi 15%. Je rozdíl mezi zemědělstvím na severu a na jihu. Na severu se uplatňuje privátní intezifikované, zatímco na jihu latifundie.

Pěstují se tyto plodiny: pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže, brambory, cukrová řepa, sója, slunečnice, olivy, citrusy, jablka, hrušky, broskve, luštěniny, tabák, vinná réva a zelenina. Itálie vyniká ve sklizni vinné révy a výrobě vína. Sklizeň okolo 9 000 tun ročně je největší na světě a výroba okolo 57 000 hektolitrů vína je srovnatelná jen s produkcí Francie.

Chovají se tato zvířata: skot, ovce, prasata, drůbež, koně, osli, kozy a bourci morušoví. Velmi významný je též rybolov. Významnými zemědělskými oblastmi jsou Pádská nížina, Apulie, Toskánsko, Sicílie a Kampánie.

 PRŮMYSL

Itálie má malé zásoby paliv. Téměř veškerá se dovážejí. Naopak velký potenciál mají v energetice vodní zdroje. Do Itálie vede z Alžírska přes Tunisko plynovod. Zemní  plyn se v malé míře těží na severu Jaderského moře, na jihu Apenin a na Sicílii. Ropa v ještě menší míře na jihu Sicílie. Stojí zde čtyři jaderné elektrárny (jejich produkce byla pozastavena na základě referenda v roce 1987), v Alpách mnoho vodních, poblíž Livorna dokonce jedna geotermická, přesto převažují tepelné. V malé míře se těží i asfalt a hnědé uhlí, přesto je Itálie v současnosti na třetím místě v Evropě ve výrobě oceli. V Itálii jsou významná ložiska mramoru, pyritu, kamenné a draselné soli, síry a rtuti.

Itálie je známa strojírenstvím, především dopravním. Známá je společnost FIAT Holding (FIAT, Iveco, Ferrari, Lancia, Alfa Romeo, Masseratti a společnosti vyrábějící zemědělské stroje a vlaky). Itálie je pátá na světě ve stavbě lodí (0,777 BRT v roce 1999).

Dalšími odvětvími jsou průmysl elektrotechnický, chemický, textilní, papírenský, potravinářský a průmysl stavebních hmot. Itálie je po Číně a Hongkongu třetí největší vývozce (28 mld. USD) a sedmý největší dovozce textilních výrobků (15 mld. USD). V potravinářství je významná produkce vína, cukru, masa, mléka, sýrů, těstovin, vlny a rybích výrobků.

 DOPRAVA

Dopravní síť je hustá a kvalitní. Je zde celkem 6 500 km dálnic spojujících všechny oblasti země. Itálie má velkou námořní a leteckou flotilu (státní aerolinie Alitalia jsou členem SkyTeam stejně jako ČSA). Významné námořní přístavy jsou Janov, Livorno, Neapol, Salerno, Reggio di Calabria, Palermo, Tarent (Taranto), Bari, Ancona a Terst (Trieste). Velká letiště jsou Roma-Fiumicino-Leonardo da Vinci, Milano-Malpensa a Palermo-Falcone. Do Itálie vede z Alžírska přes Tunisko plynovod.

 CESTOVNÍ RUCH

Itálie je jedním z turisty nejnavštěvovanějších států světa. Turisty sem lákají antické a středověké renesanční památky (Řím, Florencie, Benátky, Pisa), pláže (prakticky celé pobřeží, Bibione, Rimini; Gardské jezero), hory (Alpy, Cortina d’Ampezzo) i venkov (Umbrie, Toskánsko). Lákadly jsou i lázně a různé filmové a hudební festivaly (Benátky, Sanremo). V Itálii se po Španělsku nachází nejvíce kulturních památek zapsaných na seznamu UNESCO.

 HISTORIE

Itálie vznikla roku 1861 spojením států na poloostrově. Po první světové válce se v Itálii chopili moci fašisté v čele s Benito Mussolinim. Během druhé světové války se Itálie přidala na stranu hitlerovského Německa, což nakonec vedlo k porážce Itálie. Království bylo v roce 1946 nahrazeno republikou. Itálie je zakládajícím členem EU a NATO.

 STAROVĚK A STŘEDOVĚK

Již ve starověku zde existovalo mnoho městských států, částečně založených v rámci řecké kolonizace a také, hlavně v severní části, pak města Etrusků. V 8. století př. n. l. pak se konsoliduje z několika osad nové město, Řím, které neustálým růstem určuje dění na Apeninském poloostrově (a nejen na něm) po více než tisíc let. Římská říše se rozpadá a definitivně zaniká roku 476 n. l. Sám Řím zůstává centrem křesťanství i po tomto zhroucení, kdy je Apeninský poloostrov ovládnut barbary.

 NOVOVĚK

Až do roku 1861 existovalo na Apeninském poloostrově více států. Tyto státy byly sjednoceny králem Viktorem Emanuelem. V První světové válce bojovala Itálie na straně Dohody od roku 1915, po válce připojila území Jižního Tyrolska, přístav Terst a mohla si ponechat Dodekaneské ostrovy. Přesto byla italská veřejnost nespokojena s výsledky války. V roce 1922 se stal předsedou vlády Benito Mussolini po pochodu na Řím. Mussolini vytvořil fašistickou diktaturu. Postupně ovládl zemi. Roku 1929 se mu podařilo dojednat vyrovnání s papežem ohledně rozsahu papežského státu.

Fašistická Itálie vedla výbojnou politiku a v roce 1939 obsadila Albánii. Dne 28. října 1940 zaútočila italská vojska také na Řecko. Mussoliniho spojenectví s hitlerovským Německem za druhé světové války vedlo nakonec k porážce Itálie v roce 1943. Království bylo v roce 1946 nahrazeno demokratickou republikou.

Itálie se stala zakládajícím členem NATO a Evropského hospodářského společenství, v současné době je jedním z ekonomicky nejsilnějších zemí Evropy a světa; její ekonomická výkonnost však klesá.

ADMINISTRATIVNÍ ROZDĚLENÍ

Itálie se dělí na 20 oblastí, z toho 5 má autonomní status:

RegionHlavní městoObyvatel (2001)
AbruzzoL'Aquila1 262 392
Apulie (Puglia)Bari4 020 707
BasilicataPotenza597 768
Benátsko (Veneto)Benátky (Venezia)4 527 694
Kampánie (Campania)Neapol (Napoli)5 701 931
Emilia-RomagnaBologna3 983 346
Friuli-Venezia GiuliaTerst (Trieste)1 183 764
Kalábrie (Calabria)Catanzaro2 011 466
LazioŘím (Roma)5 112 413
Ligurie (Liguria)Janov (Genova)1 571 783
Lombardie (Lombardia)Milán (Milano)9 032 554\
MarcheAncona1 470 581
MoliseCampobasso320 601
Piemont (Piemonte)Turín (Torino)4 214 677
Sardinie (Sardegna)Cagliari1 631 880
Sicílie (Sicilia)Palermo4 968 991
Toskánsko (Toscana)Florencie (Firenze)3 497 806
Trentino-Alto AdigeTrident (Trento)940 016
Umbrie (Umbria)Perugia825 826
Valle d'AostaAosta119 548

Fotografie z Italie

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

444

(didlinka, 15. 5. 2009 8:28)

moc hezké a velmy zajímavé dost se stoho naučím

lihdlsdhlůkhfwldfhklsfakl

(veronika , 30. 9. 2008 20:16)

neni tu nic o evropských sopkách