Vše o Chorvatsku
HISTORIE
V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatskyillyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Během 2. - 1. století př. n. 1. vytvořili Římané na Balkáně rozsáhlou provincii nazývanou Illyricum, která zahrnula také toto území. Od 7.století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem byl Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. Roku 1102 bylo chorvatské království spojeno personální unií s uherským státem. někteří historici se však domnívají, že šlo spíše o anexi.
Za dob Rakouska-Uherska trpěla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům z Osmanské říše. 1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim 1918 utvořil z jihoslovanských území Rakousko-Uherska (Centrální Chorvatsko, Slavonie, Dalmácie, Bosna a Hercegovina, Kraňsko a Dolní Štýrsko), se Srbským královstvím, které se z v letech 1913-1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Roku 1929 se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko Lidovou (1945-1963), resp. Socialistickou (1963-1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V období 1945-1990 bylo Chorvatsko po Slovinsku druhou nerozvinutější jugoslávskou republikou. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Chorvatsko dnes usiluje o vstup do EU, který by se mohl uskutečnit roku 2009.
Administrativní dělení
Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup, ty se dále dělí na opčiny (v průměru kolem 10-20) které mají postavení českých obcí.
- Záhřebská župa (1)
- Bjelovarsko-bilogorská župa (7)
- Brodsko-posávská župa (12)
- Dubrovnicko-neretvanská župa (19)
- Istrijská župa (18)
- Karlovacká župa (4)
- Koprivnicko-križevecká župa (6)
- Krapinsko-zagorská župa (2)
- Licko-senjská župa (9)
- Mezimuřská župa (20)
- Osijecko-baranjská župa (14)
- Požežsko-slavonská župa (11)
- Přímořsko-gorskokotarská župa (8)
- Sisacko-moslavinská župa (3)
- Splitsko-dalmatská župa (17)
- Šibenicko-kninská župa (15)
- Varaždinská župa (5)
- Viroviticko-podrávská župa (10)
- Vukovarsko-sremská župa (16)
- Zadarská župa (13)
- Záhřeb (21)
Turistická místa
Vlastně celé Jadranské pobřeží s četnými ostrovy je velmi lákavé - města Rijeka, Split, Zadar, Makarska a další, dále ve vnitrozemí Plitvická jezera - soustava jezer ve vápencové krajině. Chorvatsko je pro Čechy jedna z nejnavštěvovanějších zemí
Fotografie z Chorvatska
